U mládeže bychom velice často mohli použít také slova party, cigarety, alkohol, marihuana… Je to velice smutné. Dříve děti lítaly od rána do večera venku, hrály různé hry, sportovaly, pomáhaly na zahradě. Dnes je situace opravdu horší. Částečnou vinu na tom bohužel nesou také rodiče. Už u malých děti mnohokrát podporují počítače a tablety, aby měli chvíli pokoj a čas na práci nebo na odpočinek.
Doba si vyžaduje to, aby se všichni oháněli, trávili čas od rána do večera v práci a vydělávali peníze. Ano, je to tak. Při tomto shonu ale často zapomínáme na to nejdůležitější, a to jsou právě naše děti. Myslíte, že by neměly větší radost z toho, kdyby s vámi mohly hrát pexeso nebo člověče nezlob se? Měly by, pokud by to takhle znaly od malička. Děti jsou malé jen jednou a tento čas už nikdy nevrátíme zpět.
Už od útlého věku bychom s nimi měli hledat koníček, který je bude bavit. Třeba sport. Pokud se totiž pro něco nadchnou a bude je to zajímat, můžou u toho vydržet až do dospělosti. A my můžeme doufat, že se toho budou držet i v pubertě a nenechají se tak snadno strhnout nějakou špatnou partou, která zná právě jen alkohol, v nejhorším případě fetování. Pokud je budeme opravdu podporovat, prožívat s nimi radosti z úspěchu i smutky z neúspěchu, pocítí, že nám záleží na tom, co dělají, a budou mít pocit, že to, co dělají, má opravdu smysl.
Co se týče koníčků, rovnice je naprosto jednoduchá. Pokud rodiče často jen sedí doma u televize nebo u počítače, děti budou dělat pravděpodobně to samé. Běžte společně místo nedělního sezení u filmu ven. Běžte do parku na brusle, jeďte na rybník plavat nebo jděte na obyčejnou procházku. Najděte si společnou zábavu. Třeba chytejte ryby, pokud víte, že to má vaše dítě rádo. Pokud se vám pořád motá v kuchyni, zapojte ho a učte ho vařit. Co vy víte, třeba se pro to opravdu nadchne a jednou z něj bude další pan Pohlreich. Jestliže ho baví muzika, podpořte ho, ať hraje na hudební nástroj, ať navštěvuje hudební školu. Jestliže je kreativní a baví ho třeba malovat, dopřejte mu nějaký kurz kreslení. Možností je velká spousta.
Děti své rodiče velmi často napodobují. Jděte jim dobrým příkladem. Může se stát, že v pubertě sejdou z cesty, ale to bohužel dopředu vědět nemůžeme. Budeme ale vědět, že jsme se jim opravdu věnovali, že máme spoustu společných zážitků, a že vědí, jak moc je milujeme. A pokud i oni budou tohle všechno vědět, možná bude snadnější, ukázat jim zpátky správný směr.