Při biologické stimulaci je třeba řídit se několika jednoduchými pravidly. Naprostým základem však je správně vybrat lokalitu a vyhnout se zamořeným oblastem a místům v blízkosti chemických skládek. Když už zahrádku máme, pak je třeba –
1. Co nejoptimálněji sladit klimatické požadavky rostlin s naším prostředím. Zejména nároky na teplo, světlo a vlhkost.
2. Provézt pečlivý výběr druhů rostlin, které v našem prostředí minimálně trpí chorobami a škůdci.
3. Věnovat pozornost optimální přípravě půdy pro ty druhy rostlin, o nichž uvažujeme.
4. Respektovat opylovací podmínky rostlin – vzdálenost mezi rostlinami, možnost přístupu včel.
5. Využíváme – li chemické hnojení, pak jen minimálně, rozumně a odborně.
6. Dávat přednost zelenému hnojení a vlastním kompostům.
7. Vyrábět kompost ze všech organických odpadů. Uvolněné teplo při humifikačním rozkladu můžeme dokonce použít k rychlení některých rostlin.
8. Vhodně střídat a kombinovat rostliny, aby se vzájemně neomezovaly a nevyčerpávaly jednostranně půdu.
9. Proti škůdcům používat ekologické přípravky a případně i živočišné ochránce.
10. Při výběru dřevin dávat přednost odolným a klidně i starším druhům, které jsou v nabídce.
11. Využít stimulační účinek závlah, zejména vhodně upravenou vodou – tepelná úprava slunečními kolektory, aktivizovaná magnety, nebo alespoň okysličená rozstřikováním.
12. Sestavit si pěstitelský harmonogram ovoce i zeleniny tak, abychom dokázali pěstovat ekonomicky, bez přitápění a přisvětlování.
13. Využitím vhodných kombinací druhů zelenin. Je totiž možno dosáhnout i vícenásobné úrody při vhodném výběru rostlin a současné regeneraci na jednom záhonu.
14. Na malých zahrádkách je možné využít díky roubování pěstování více druhů ovoce na jednom kmeni.
15. Využít speciální pěstitelské postupy – například bio pařeniště, či klimatické buňky.